Šlachovky

Název „šlachovky“ se používá pro několik typů ranivých hrotů. Nejčastěji mají tvar srpku, chcete-li C, na tuleji. Jak si ukážeme, ještě dnes existují různá provedení tohoto osvědčeného dvouhrotého speciálu. A příště uvidíte dokonce několik šlachovek tvarů ještě divnějších.

Lov ptáků lukem a kuší

Abychom si mohli použití tohoto hrotu vysvětlit, nejprve trochu odbočíme. Je poměrně známé, že peří ptáků poskytuje vcelku dobrou ochranu před probodnutím, nebo dokonce proříznutím. Ani broky nejsou schopny peřím dobře proniknout, nejsou-li vstřeleny do opeření zezadu.

Lov ptáků pomocí luků, popřípadě kuší, se tedy spíš blíží snaze ptáka ve vzduchu jenom „praštit“ a pak si ho na zemi najít a sebrat. Což už za Vás může udělat pes (nesmí to ovšem být takzvaný „hrobař“ – to je pes, který po cestě zpět neodolá a kachničku Vám zahrabe na horší časy).

Z toho plyne, že není vhodné střílet po ptácích ostrým hrotem, který snadno sklouzne. Je lépe použít hrot tupý. A nestačilo by třeba jen sundat hrot? Ne, protože by se tím drasticky změnilo vyvážení šípu. Často slyším o dost nepraktickém řešení a to přidělání kamínku na hrot šípu. Najít kamínek, jehož tvar by byl pro tento účel vhodný, bude nadlidský úkol. A přidělat kulatý kamínek na špičatý klacík prostě nejde.

Proto se zřejmě na šíp nasazovaly kosti, jejichž kloubní hlavice byly účinnou údernou plochou a dutina v rozpůlené kosti byla zároveň tulejí.

Se šlachovkou na lovu

Pokud se teď znovu vrátíme k šlachovce (nebo také srpku), pak je to hrot ještě vhodnější než kost. Nejspíš nesklouzne a má velkou šanci ptáka poranit na místě, které je pro něj v letu nejzranitelnější a k jeho smůle i nejlépe zasáhnutelné – křídla. Ani zásah do krku by jistě nebyl návštěvou u maséra. Tedy dlouze a obšírně: Šlachovka je hrot původně určený k lovu ptáků.

Ještě se na chvíli zdržme u tohoto hrotu a začněme zase odbočkou.

Představte si lov nějakého velkého zvířete v časech dávno minulých. U nás to třeba mohl být zubr nebo los. Pokud si vezmete čtyřhran a zasáhnete 800 kg zubra například do hýždě, nedá se příliš očekávat, že padne v ten moment mrtev k zemi. Bude to pro něj asi stejně vážné jako zadřít si třísku. Krom toho asi nebude čekat na místě, až mu zadřete druhou a pomalu vykročí k rychlému úprku, což další zásahy ještě víc znemožní. Mohl by se také otočit proti lovci.

Plyne z toho, že se lukostřelecké lovy velkých zvířat organizují spíše takto (a poví Vám to každý chytřejší vlk): Nejprve se pokusíte zasáhnout nohu! A to vysvětluje název tohoto hrotu. Druhé použití šlachovky je při lovu velkých zvířat. Jakmile zubr nemůže utíkat, „snadno“ ho udoláte třeba pomocí oštěpů.

Posléze zřejmě někoho napadlo a podle některých pramenů tato myšlenka nebyla ani husitům cizí, že i kůň je vlastně velké zvíře. Náš běloruský kamarád Lucas, skvělý lučištník, říká šlachovce „hrot na koně“.

Je možná výhodné střílet na neobrněné nohy koní, když se proti Vám řítí jízda. Pro jezdce bude pád pod koně ostatních možná nebezpečnější než přímý zásah do jeho brnění. Krom toho, pokud střílíte do davu, je pro Vás možná přednější zasáhnout než zabít. Díky dvěma hrotům značně od sebe vzdáleným, je zde šance mnohem větší. Nezasáhnete-li brnění, šlachovka způsobí široké krvácející zranění.  Pokud brnění zasáhnete, máte nejspíš pech, protože do hloubky tyto hroty rozhodně nepronikají.

Použití šlachovek na vodě

Do třetice všeho dobrého o šlachovce. Na základě nálezů většího množství těchto hrotů ve vracích starých lodí vznikla teorie, že šlachovky používali námořníci pro přestřelení lan na nepřátelské lodi.

Kdo má s lukostřelbou nějakou zkušenost ví, že trefit lano houpající se lodi z houpající se lodi a to ve větru, který těmi loděmi houpe, bude asi heroický úkol. Kdo má zkušenost s fyzikou zase ví, že přestřelit lano takovýmto hrotem je téměř nemožné. (I gilotina měla nejprve půlkruhové ostří a po testech na pár mrtvolách objednaných z márnice se přešlo na dnešní šikmou „klasiku“. A pak dejte svoje tělo vědě.)

Připusťme, že cíl nejsou lana, ale plachty. To zní mnohem rozumněji. Toto je totiž jediný tvar hrotu, který by (při šikmém zásahu) mohl udělat větší díru do „motoru“ lodi než sám měří. Vítr dodělá zbytek…

A teď si dovolím zcela soukromou úvahu: Když už nemůže námořník ryby ani vidět, co bude asi tak jíst? Jistě, nepůjde to na širém moři, ale jinak bude lovit, třeba i když někde přistane, v první řadě ptáky. Nemohl by být účel hrotů na lodích spíš takto prozaický? Jistě bych se nedivil, že pokud Vaši otrokářskou kogu dohání Reskátor, zkusíte mu do plachet naprat i to, co máte na ptáky.

Moderní lov ptáků

Moderní hrot na lov ptáků vypadá vlastně trochu podobně. V souladu s předchozím tvrzením není nikde ostrý. Bambulka v prostředku je vylepšena drátěnými oky pro zvýšení pravděpodobnosti zásahu, opět se tedy účinná ploch zvětšuje do stran na úkor středu.