Bumerang – Zbraň i obyčejná hračka

Tradiční aboridžinská zbraň z Austrálie? Nebyla to jen zbraň, ale i prostředek k rozdělávání ohně, hudební nástroj nebo hračka.

První dochované bumerangy

Výzkumy ukázaly, že bumerangy a technologie jejich výroby se objevují již při jedné z prvních velkých migračních vln z Afriky do Austrálie mezi 80 000 a 60 000 př.Kr. Používaly se třeba ve Starém Egyptě, v severní Americe nebo v Indii. Jeden z nejstarších nalezených bumerangů pochází z Polska z jeskyně Oblazowa, je vyroben z mamutího klu a je zhruba 25 000 let starý.

K čemu sloužil bumerang?

Bumerangy se vyráběly jako bojové, popř. lovecké hole, které se vrhnou na cíl, ale nevrátí se. Některé se nevrhaly vůbec a sloužily jako ruční zbraň k zápasu tváří v tvář.

Vracející se typy sloužily pravděpodobně k lovu ptáků, popř. k vyplašení hejna směrem k lovci, ať už mechanicky a nebo zvukem, který letící bumerang vydává. Stejně tak mohly sloužit ke shazování plodů ze stromu.

Které bumerangy se vrací a které ne?

V hrobce faraona Tutanchamona byla nalezena sbírka bumerangů, která zahrnovala vracející se i nevracející se typy.

Existuje také teorie, že technologie výroby vracejících se bumerangů se do Austrálie dostala až s migrací okolo 4 000 př.Kr. z oblasti úrodného půlměsíce (dnešní Sýrie, Irák, Írán) přes jižní Indii, při které se na australský kontinent dostal také pes dingo.

Austrálci a národy Drávidů z jižní Indie sdílí nejen fyzickou podobu a určité procento genů, ale také úctu k hadům, kteří často byli motivem výzdoby nebo tvarování bumerangů.

Paradoxně Aboridžinci používali většinou nevracející se bumerangy. Na vzdálenost okolo 100 m dokázali přesně mířeným hodem zabít velké zvíře jako je klokan nebo emu. Takový bumerang vážil okolo 2 kg.

Vracející se bumerang pak používali pro lov ptáků, kdy hodem do velkého hejna dokázali ulovit několik kusů najednou. Vyrobit vracející se typy je složité, ale výroba dobrého nevracejícího se loveckého bumerangu je pravděpodobně ještě těžší.

Moderní bumerangy

Dnes slouží bumerangy především k rekreačním účelům. Existuje celá řada soutěžních disciplín, jako je třeba přesnost návratu, nejdelší vzdálenost nebo nejdelší čas ve vzduchu a další.

Bumerangy pro rychlý návrat mívají tři i více symetrických křídel. Ty pro házení na velkou vzdálenost bývají tvarovány spíše jako otazník.

Soutěžní modely bumerangů pro nejdelší výdrž ve vzduchu (tzv. MTA bumerangy – od „Maximum Time Aloft“) mívají jedno křídlo viditelně kratší.

Věděli jste, že prozatím nejdelším časem, po který vydržel bumerang ve vzduchu a byl úspěšně chycen, je 3 minuty a 49 vteřin? Existuje také soutěž MTA100, ve které musí být bumerang vržen i chycen v kruhu o průměru 100 m – tam je nyní rekord 1 minuta a 44,87 sekundy.

Jak funguje bumerang?

Na jakém principu funguje aerodynamika vracejícího se bumerangu? Vše je založeno na dynamickém vztlaku a je třeba si uvědomit, že existují rozdílné typy pro praváky a pro leváky.

Bumerang pro praváky poletí proti směru hodinových ručiček, zatímco bumerang pro leváky po směru. Každý bumerang má dvě nebo více křídel, které jsou tvarovány podobně jako křídla letadla – zjednodušeně řečeno jako ležící kapka, přičemž širší, zakulacená strana, je ta část, která rozráží vzduch.

Bumerang se vrhá do vzduchu téměř svisle, začne se otáčet a jeho křídla jsou „přisávána“ vzduchem, který proudí z obou stran křídla. Čím silnější je vítr, tím víc je výchozí pozice vertikální. Pokud by byl hozen vodorovně, jako např. frisbee, vyletěl by rychle do výšky, tam by se zastavil a spadl dolů. Některé bumerangy mívají na sobě tzv. turbulátory – výstupky nebo prohlubně, které ovlivňují proudění vzduchu a tím i let bumerangu.