V lukostřelbě se pro všechny veličiny stále používají neobvyklé, tzv. imperiální jednotky (angloamerická měrná soustava). Z mnoha důvodů to samozřejmě působí potíže. Spojené státy americké stále udávají v lukostřelbě trend a mnoho velkých výrobců lukostřeleckého vybavení pochází právě odtud. Samozřejmě by nebylo obtížné například překalibrovat nátahovou sílu luků z liber na kilogramy, ale třeba u závitů to půjde jen těžko. Pokud bychom trvali na používání jednotek SI (mezinárodní standard), buď bychom museli výrobce “donutit” vyměnit závitníky, frézy a podobně, nebo udávat průměr běžného šípu jako 0,79375 cm místo zažitých 5/16″.
Navíc mají všechny lidské skupiny potřebu nějakého odlišení. A tak stejně jako mají třeba myslivci svou mluvu, mají lukostřelci libry, brace height, grainy a nebo třeba grip místo madla. Po přechodu na jednotky SI tak vlastně nikdo moc netouží. Jak se v imperiálních mírách vyznat? Podívejme se na čtyři základní.
Palec
S touto jednotkou délky se setkáte nejen při výběru monitoru a potrubí, ale doprovázet vás bude pravděpodobně i při výběru luku, hlavně při určování délky nátahu a velikosti luku.
Původně byl v 7. století tento anglosaský rozměr definován na délku tří zrn sušeného ječmene položených vedle sebe. V různých zemích a oblastech se hodnota délky palce, byť nepatrně, lišila. V Praze se často používal římský palec, který měřil 24,69 mm. Mezi roky 1930-1933 Britská a Americká instituce přijala definici palce jako 25,4 mm. Kanaďané jej přijali až o 20 let později a ke sjednocení délky palce napříč národy došlo až v roce 1959 – od té doby mají Pygmejové i Afroameričané úplně stejný palec :-).
Už v Římě palec odvozovali jako dvanáctinu stopy, a to v imperiálním měrovém systému platí dodnes. Zbývá dodat, že yard je 36 palců, tedy tři stopy.
U palců je navíc obvyklé, že se nedělí na desetiny a setiny, ale na „binární zlomky“. Takže se nepíše 2,25 ale 2 1/4. A drobnější dělení je pak na čtvrtiny, osminy, šetnáctiny, dvaatřiceniny, čtyřiašedesátiny a vzácně i stodvacetiosminy a někdy také tisíciny. Třeba běžné průměry dřevěných šípů jsou potom 5/16″ a 11/32″. Na sportovních duralových šípech najdete zase čtyřciferné číslo, například u našich Eastonu Jazz je to 1716. 17/64″ je průměr trubky a 16/1000″ je síla stěny.
Palec se značí dvojitou čárkou ( “ ) nebo zkratkou in.
Přibližně:
1 in = 2,54 cm
1 cm = 0,39 in
Libra
Pokud si budete vybírat luk, základem se pravděpodobně stanou libry. Ty se užívají jako jednotka hmotnosti, v tomto případě přeneseně i síly. U luků údaj v librách označuje sílu luku a bývá označen křížkem (#) nebo písmeny lb, případně lbs.
Když se řekne, že luk má sílu 25 liber, znamená to, že má při normálním nátahu (obvykle je myšleno 28 palců) sílu 25 lb. Podle vzorečku F=m.a, kde “m” je váha a “a” je zrychlení, je to síla, kterou bychom potřebovali pro zvednutí 25 lb závaží. Jedna libra je přesně 0,45359237 kg, takže 25 liber přibližně odpovídá 11,34 kg.
Jestliže luk podle zákona o zbraních patří do kategorie D, tedy “zbraň u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost”, musí mít napínací sílu větší než 33,7 lb /150 N (1 lb = 4,448217 N). Držení této zbraně je podmíněno plnoletostí a způsobilostí k právním úkonům.
Do této napínací síly je luk brán jako sportovní náčiní, a mohou jej nosit i osoby mladší 18 let. Nicméně i pro takový luk platí, že je při přepravě a jeho užívání pod kontrolou držitele, střelec není pod vlivem alkoholu apod. I když to zákon vidí jinak, je to stále zbraň schopná ublížit.
Stále je třeba brát v potaz, že luk 33# (28”) má při natažení dítětem, tedy na kratší nátah, třeba jen 25 liber a při natažení přes 28” (pokud to samozřejmě vydrží, obvykle mají luky pro dospělé nátah max. 32”) zase víc. Problémům s měřením síly luků jsme se věnovali v samostatném článku.
Přibližně:
1 lb = 0,454 kg
1 kg = 2,2 lb
Grain
Už u děl a předovek se začaly používat tradiční jednotky pro měření množství střelného prachu – grainy (gr). Formálně je 1 gr v imperiálním systému roven 0,06479891 g.
Zaměnit jednotky v grainech (gr) a gramech (g) by mohlo mít nejen pro Vaši hlaveň nemilé následky. Víc o vahách ve střelectví napsal pan Javůrek v článku o předovkách.
Z měření množství střelného prachu jednotka přešla na měření hmotnosti střel a dokonce se používá i při měření hmotnosti šípových hrotů. U nás v obchodě tak najdete například ocelové hroty Combo označené 100 gr a opravdu to neznamená, že váží deset deka.
Původně byl jeden grain odvozen od ideální váhy zrna (angl. grain) ječmene nebo pšenice.
Přibližně:
1 g = 15,4 gr
1 gr = 0,065 g
Stopa za vteřinu
Pozor, o výkonu luku udávaná nátahová síla příliš nevypovídá. Při porovnávání výkonu luků i kuší je mnohem průkaznější sledovat odchozí rychlost šípu a udává se celosvětově ve stopách za vteřinu. Opravdu nepraktická jednotka, nefalšovaný kříženec imperiálního a mezinárodního systému. Většinu lidí zmate už převod z km/h na m/s. Tohle je ještě trochu méně přehledné.
Pokud patříte k těm, kteří převádějí z liber na kilogramy dělením dvěma, můžete se radostně spokojit s tím, že údaj ve fps (foot per second, stopa za vteřinu) dost přesně odpovídá údaji v km/h (kilometr za hodinu).
Přibližně:
1 fps = 0,3 m/s
1m/s = 3,28 fps
Na stránkách Lucistnice.cz v horní liště najdete praktický lukostřelecký převodník jednotek.
