Franský hrot se zpětnými háčky je mezi hroty určenými k zabíjení takovým evergreenem. Snadno proniká do materiálu a jen velmi nesnadno ven. Často je snazší protlačit šíp vpřed, než ho z terče tahat zpátky.
Pokud někdy takový hrot prodám, předpokládám, že bude někde na zdi, protože pro terčovou střelbu je velmi nevhodný. Ale v minulosti byl jak hrotem bitevním, tak zejména loveckým. Neprostřelí vám sice s nohou i sedlo, ale teď už to zase bude horší s krvácením.
Franský hrot – šipka
Jedový hrot je takovým způsobem upravená šipka, že na jeho prodlouženém krku může být připevněn nějakým způsobem jed. To může být provedeno namotáním savého materiálu napuštěného jedem.
Tvar hrotu je ideální, aby něco vtáhl do rány, protože břity proříznou dostatečně velký otvor a zároveň brání shrnutí jedu dozadu. Také je třeba jed v ráně na nějakou dobu udržet a i to je důvod proč má hrot zrovna tento tvar.
Replika franského hrotu s dlouhým krkem pro namotání jedu
Neobvyklé jedové hroty
Existují samozřejmě i jiné tvary jedových hrotů, ale hrot se zpětnými háčky je rozhodně nejrozšířenější. Celkem jednoduché řešení jedového hrotu může vypadat jako obyčejný bodkin, nebo kapka s proseknutou dírou v čepeli, pochybuji ovšem o lovecké využitelnosti.
Replika neobvyklého provedení jedového hrotu
Zvláštní podobou hrotu se zpětnými háčky jsou často staré lovecké hroty z Afriky. Bývají velmi precizně provedeny, jsou vybaveny celou řadu důmyslných háčků. Zajímavé je, že když objeví nějaká kultura účinný šípový jed, vývoj lukostřelby se téměř zastaví. Není důležité dostřelit daleko, ani prostřelit antilopu skrz na skrz, stačí se jen trefit. Jediné na čem záleží je hrot.
Měli jsme možnost detailně prozkoumat luk a toulec šípů ze severní Ghany zhruba z roku 1964. Luk byl vybaven celou řadou ozdob a amuletů, nicméně střelecky je to bída. Šípy jsou z bambusu, na slabých místech olepeny leukoplastí (opravdu nemocničním flastrem).
Jediné, co je provedeno pořádně je právě hrot. Mnoho různých tvarů, ale ve všech případech se jedná o hrot se zpětnými háčky.
Originální jedové šípy z Afriky
Mimochodem: na hrotech byl zaschlý nános zelené hmoty neznámého původu. Majitelka šípů je po mnoho let vůbec nevyndavala z dřevěného toulce. Protože jsem někde četl, že ouabain vydrží i padesát let a pak pošle do věčných lovišť partu slonů, bylo při manipulaci s hroty radno dbát zvýšené opatrnosti.
