Každý, kdo se ptá „jak se naučit střílet z luku“, má před sebou dlouhou, nicméně příjemnou cestu. Je zde několik základních bodů, které je třeba hlídat, a kterým se nadále budeme v tomto článku věnovat.

Určení dominantního oka

Aby střelec dosáhl dobrých výsledků, je třeba určit, které oko je dominantní. To znamená, že mozek upřednostňuje vjemy, které dané oko přijímá. U většiny lidí je shodná dominantní ruka a oko, ale část populace to tak nemá.

Pro určení dominantního oka vystřihněte do papíru malou štěrbinu (cca. 1 cm x 1 cm). Papír pak podržte před sebou v natažených rukách a zadívejte se na malý předmět skrz otvor a zkuste zavřít jedno oko. Pokud jste stále na předmět zaměřeni, otevřené oko je vaše dominantní. Jestli již předmět nevidíte, vaše dominantní oko je to zavřené.

Více o lateralitě a oční dominanci najdete v našem článku o lukostřelbě pro leváky.

Lukostřelecký postoj

Je nutné dodržovat správný postoj, který je základem úspěchu. Nohy jsou rozkročené minimálně na šířku ramen a obě špičky směřují stejným směrem, dopředu od těla.

Tělo je potřeba držet rovně a vyvarovat se zaklánění i překlánění za lukem nebo od luku. K terči se střelec natáčí bokem, podle toho, ve které ruce drží luk. Je důležité, aby ramena byla v jedné rovině.

Správný lukostřelecký postoj

Správný lukostřelecký postoj

Správné držení luku

Luk se drží v natažené ruce ve výši ramene. Je velmi důležité, aby střelec luk nesvíral křečovitě. Naopak má být do ruky jen opřen tahem za tětivu a ostatní prsty slouží pouze k tomu, aby luku zabránily v pohybu vpřed při výstřelu. Správné držení lze nacvičit natahováním a povolováním luku v rozevřené dlani.

Pevné chycení luku

Pevné chycení luku

Založení šípu a natažení luku

Většina střelců pokládá šíp na hřbetní stranu ruky, tak aby byl zajištěn kloubem ukazováku. Končík se nasazuje na tětivu tak, aby třetí (odlišně zbarvená) letka směřovala od luku.

Založení šípu

Založení šípu

K natažení luku se používá ruka, která je blíž dominantnímu oku. Používají se dva nebo tři prsty, které buď mohou být všechny pod šípem, nebo může být šíp uložen mezi prostředníkem a ukazovákem.

Držení tětivy třemi prsty

Držení tětivy třemi prsty

Držení tětivy s prsty pod šípem

Držení tětivy s prsty pod šípem

Držení tětivy dvěma prsty

Držení tětivy dvěma prsty

Při natahování je důležité mít zvednutý loket a využívat sílu zádových svalů. Pro kontrolu může druhý člověk střelci položit ruku mezi lopatky. Pokud je nátah proveden správně, měl by cítit stah svalů směrem k páteři.

Kotvící bod

Pro přesnou střelbu z luku je důležité stále dokola opakovat stejný cyklus střelby. K tomu nám pomohou kotvící body. Poté co střelec natáhne luk, přimáčkne si ruku k tváři. Je celkem jedno na jaké místo, podstatné je, aby to bylo vždy stejná poloha.

Kotvící bod na tváři

Kotvící bod na tváři

Díky této technice bude zachována stejná délka nátahu luku a poloha šípu vůči terči. Obojí je důležité pro zlepšování přesnosti zásahů. Obvykle se využívají body pod bradou, pod okem nebo na tváři, ale každý si musí najít svůj kotvící bod.

Kotvící bod pod bradou

Kotvící bod pod bradou

Zamíření a vypuštění šípu

Zamíření na cíl se skládá z fyzických pohybů a uvědomění si místa, které má být zasaženo. Je důležité zaměřit se na co nejmenší bod, aby se šance přesného zásahu zvýšily. Většina střelců sleduje cíl přes hrot šípu, početně druhá největší skupina míří po celé délce šípu. Obojí jsou spolehlivé metody, jak se naučit přesně střílet.

Kritickým bodem celé střelby je moment vypuštění šípu. Je potřeba aby tento úkon proběhl v naprostém klidu a uvolněnosti. Ve chvíli, kdy střelec zamíří, setrvá v této stabilní poloze a s výdechem otevře prsty ruky, které svírá tětivu se šípem. Celá vypouštěcí ruka pak plynule pokračuje pohybem vzad.

Míření lukem

Míření lukem

Nepsané lukostřelecké pravidlo říká, že střelec má zůstat v poloze výstřelu, dokud šíp nedopadne na cíl. Zamezí se tak trhnutí rukou, nebo pohybům těla (obvyklou chybou je pohyb vpřed). Klidné vypuštění je dobré pečlivě cvičit, lze tak provádět i bez luku.

Pokud se střelec před výstřelem nedokáže zklidnit nebo má z něčeho špatný pocit, je lepší luk povolit a celý nátah a zaměření zopakovat, než „zahodit“ výstřel.

Vyosení luku a těla

Některým střelcům pomáhá při míření, pokud naklopí luk, což je možné provést až do úhlu 45°. Stejně tak je možné i vyosit tělo střelce, kdy dojde k předklonu v oblasti beder.

Vyosení luku

Vyosení luku

Jedná se o techniky, které již patří k individuálnímu stylu každého střelce. Pokud takovýto postoj lukostřelci vyhovuje, není problém, když nestojí v základním (rovném) postavení

Vyosení těla

Vyosení těla

Pokud jste článek dočetli až sem, pravděpodobně máte upřímný zájem ovládnout střelbu z luku. Snad Vám přinese mnoho zábavy.

Tak ať Vám to lítá.